Sýček obecný(Athene noctua) z většiny našeho území takřka vymizel. Počátkem letošního roku jsem se rozhodl, že zkusím štěstí a s detektivní precizností jsem se během několika večerů vydával na předem vytipovaná místa, kdy za klidných nocí jsem na nich dlouhé hodiny poslouchal, zda-li nezaslechnu typické „půůůůjď“ (kterým se sýčkové hlasově projevují), případně nějakého i nezahlédnu jak sedí na jeho oblíbeném vyvýšeném místě, kterým bývají obvykle elektrické sloupy, komíny, kůly plotu, či štíty budov. Jednoho chladného večera při prověřování jednoho zemědělského areálu jsem se všiml, že nad mojí hlavou houpavým letem něco prosvištělo. Ano, byl to sýček a k mojí velké radosti se nakonec přidalo ještě zjištění, že není sám, ale pobývá zde v páru. Ten večer jsem měl splněno – nalezení mojí první „puťákové“ lokality, jak se sýčkovi kdysi lidově přezdívalo.
Asi po týdnu jsem se ještě několikrát vydal do okolí a z jednoho dalšího místa se mi zdálo, že z dálky slyším již pro mě dobře známý hlas. Bylo již pozdě v noci a po několikáté náročné noční směně na meteoprognóze mi přeci jen zlákala více vidina peřiny, než courání studenou a mrazivou nocí. Druhý den jsem se o zážitcích zmínil kamarádovi Zdeňkovi, který ihned projevil zájem o to, abych ho na sýčky přibral s sebou. Napříště jsem se do této lokality tedy vrátil v doprovodu a navíc i s notnou časovou rezervou v rámci jednoho velmi teplého a bezvětrného jarního odpoledne. Zastavili jsme se v dané oblasti u jednoho z rybníčků, kde se čas od času objeví nějaká ta pernatá zajímavost a zasekli se pozorováním lysek černých, hus velkých a neuvěřitelného množství vlaštovek, které létali nad hladinou a sbírali přemnožený hmyz.
Do západu slunce zbývala necelá hodina a já podotkl, že je třeba se již pomálu přemístit. V tom u nás zastavil zvědavý myslivec se kterým jsme se dali do řeči a já se neopomněl samozřejmě ihned zeptat, zda-li tu neslyšel v nedávné době někde sýčka. To bylo v oblasti kde jsem ho již jednou někde v dáli slyšel, ale nebyl jsem si zcela jistý, zda-li se mi to jen nezdálo. Myslivec přikývl a ochotně mi ukázal prstem do mapy, kde. Poděkovali jsme a se Zdeňkem jsme se vydali do daného místa. Jaké milé překvapení bylo, když jsme spatřili v dálce v zapadajícím sluníčku, jak se vyhřivá sameček se samičkou na štítu jedné polorozpadlé stodoly na okraji obce.
Rozsáhlé zahrady bohužel neumožňovaly se více přiblížit a světlo v několika dalších desítkách minut bylo to tam. Toho večera jsme se rozhodli, že počkáme do tmy a pokusíme se sýčka odfotit z druhé strany (z centra obce). A i to se nakonec podařilo. Napříště jsme se sem tedy vydali již najisto a podařilo se nám domluvit i volný vstup do zahrady s jednou moc milou a ochotnou starší paní. Ten večer jsme měli opět štěstí a nakonec se nám podařilo objevit i jejich „domeček“, kterým byla kupodivu stodola vedlejší, než ta, kterou používali jako svojí oblíbenou pozorovatelnu. Toho večera jsme viděli již, ale pouze samečka (samička pravděpodobně již v tu dobu seděla) a i on si dával pěkně načas a do poslední chvíle nás pěkně napínal. Objevil se nakonec v posledním světle, které nám zkracoval nasouvající se pás cirrovité oblačnosti vysokého patra a navíc se začal zvedat i vítr, který nám sestavy s teleobjektivy začínal na stativech slušně rozvibrovávat. Dlouhé expoziční časy tak nepřipadaly příliš v úvahu a ISO značně převyšovalo hodnotu 1000. Ale i tak jsme byli za tuto příležitost vděční a odjížděli oba spokojení, nabití nových dojmů a poznatků s těmito nádhernými sovičkami.
Sýček na této lokalitě je mimochodem pod bedlivým dohledem zdejších ornitologů a jedna mladá začínající ornitoložka je zde má prakticky z okna na dohled a tak jsme neušli ani její pozornosti Pokud časové možnosti dovolí, vrátíme se sem opět začátkem června. Třeba budeme mít štěstí do třetice a tato soví rodinka nás uvítá – pokud vše dobře dopadne – v početnější sestavě i se svými ratolestmi!
Sýček obecný je drobná zavalitá sova s nevýrazným rozdílem ve velikosti těla mezi pohlavími. Živí se poměrně širokým spektrem různorodé potravy od dešťovek, kobylek a jiného hmyzu, který je důležitý zejména pro mláďata, až po hraboše, myšice, myši a rejsky. Výjimečně jsou sýčci schopni ulovit kořist až do velikosti lasice kolčavy či mladých potkanů.
I když sýček loví i s pomocí zraku, orientuje se (tak jako jiné sovy) zejména dokonalým sluchem, který umožňuje lokalizovat kořist v úplné tmě. To je dáno širokou hlavou, díky které má ušní otvory vzájemně dosti vzdálené a asymetricky položené, což mu umožňuje odlišit milisekundové rozdíly zvuků zachycených pravým a levým uchem a tím přesně lokalizovat zdroj zvuku. Na lov sýček vylétá většinou již za šera, ale v průběhu hnízdění loví i během dne. Často ho můžeme pozorovat, jak se během večerů či z rána vyhřívá na slunci. Pokud ho ale objeví drobní ptáci, nedají mu pokoj a pronásledují ho.
Sýček patří mezi druhy s usedlým způsobem života, vysokou věrností dospělých jedinců k jednou obsazeným lokalitám či vytvářením stabilních a dlouhodobých hnízdních párů. Mladí jedinci se rozptylují do nejbližšího okolí, nejčastěji do 20 km. Tak jako většina sov si ani sýčkové hnízdo nestaví a snůšku složenou ze 4-6 vajíček kladou do různých dutin, kde je po dobu 27-33 dní zahřívá výhradně samička. Sameček ji po celou dobu při tom zásobuje potravou.
Na začátku 20. století patřil sýček k našim nejběžnějším sovám čítající i desítky tisíc hnízdních párů. Bohužel, jak to již bývá u hojných a velmi rozšířených druhů, nebyla sýčkovi věnována dostatečná pozornost. V současnosti se sýček vyskytuje na našem území jen velmi ostrůvkovitě a současný odhad čítá pouhých 100-130 hnízdních párů. Největší a jádrové populace nyní nalezneme v severozápadních Čechách, na jižní Moravě a menší populace se vyskytují na jihozápadním Plzeňsku, v Královéhradeckém kraji a na střední Moravě.
Sýček obecný patří mezi zvláště chráněné druhy kategorie silně ohrožení.
Použitá technika:
- Canon EOS 60D
- Sigma C150-600 mm f/5-6,3 DG OS HSM
Celkovo 1,330 zobrazení, z toho dnes 2 !
Super Josef , paradná sovička 🙂
Děkuji Lubo! 🙂
Tak nevím, jestli jsem sýčka někdy zaslechl, musím si najít jeho hlas. A nikdy neviděl.
je fajn, že ještě někde jsou a vidět jejich fotky. Dobré počtení, pěkné fotky v jejich prostředí!
Děkuji, potěšilo! Jsem rád, že se líbí! 😉 Hlasy sýčka lze najít zde: https://www.xeno-canto.org/ Osobně zde hojně čerpám! 🙂